Kolekce dravců a sov

	Sokol stěhovavý Nejrychlejší dravec na světě, dokáže vyvinout při střemhlavém letu až 300 km/hod. Jeho postava je přizpůsobená těmto velkým rychlostem, dlouhá špičatá křídla, krátký ocásek.
	Ostříž lesní Jeden z nejrychlejších dravců ve vodorovném letu, kdy dokáže vyvinout rychlost až 180 km/hod. Jako jediný dokáže ulovit vlaštovku. Nejčastější potravou je ovšem hmyz - chrousti, vážky, mouchy aj.
	Poštolka obecná Nejběžnější sokolovitý dravec malého vzrůstu s rozpětím asi 70 cm. Zbarvení dospělých ptáků je odlišné . Samice má narezavělý nádech celého opeření, oproti samci, který má hlavu i ocasní pera šedá.
	Raroh velký Velmi oblíbený v sokolnictví, udatný, učenlivý lovec, zároveň velmi chytrý, ale nesnadný na výcvik. Postavou připomíná sokola, je však mnohem robustnější. Raroh velký je všestranný lovec, který dokáže ulovit v letu husu, volavku, nebo i na zemi zajíce.
	Raroh jižní Vyskytuje se na skalnatých územích jižní Evropy a severní Afriky. Je poměrně větší než poštolka s rozpětím asi 90cm, nápadně rezavou hlavou a charakteristickým vousem pro všechny sokolovité dravce.
	Sokol lovecký / Raroh velký Tato kombinace umělého křížení vznikla pro využití nejlepších loveckých vlastnosti a odolnosti vůči nemocím. Sokol lovecký je velmi vzácný ohrožený druh, považován u sokolníků za krále všech dravců.
	Poštolka vrabčí Svou velikostí a letem připomíná ostříže, často se však třepotá na místě jako poštolka obecná. Vyskytuje se v jižní a severní Americe.
	Dřemlík tundrový Velmi vzácný dravec pocházející ze severních oblastí. Dřemlík je jeden z nejmenší sokolovitých dravců, sameček nedosahuje mnohdy ani velikosti poštolky. Loví rychlým a obratným letem.
	Orel skalní Mohutný a silný dravec s rozpětím křídel až 2,5 m.V Evropě se vyskytuje především v horských oblastech Alp a Vysokých Tater. Je to výborný lovec, který dokáže ulovit zajíce, kamzíka nebo i lišku, ale také využívá pro svou obživu i uhynulá zvířata..
	Orel stepní Jeden z běžných orlů vyskytující se hlavně v Asii a Africe. Rozpětí křídel má až 2 m, je to vynikající letec - cestovatel, který dokáže v období ptačího tahu při využití vzdušných proudů bez odpočinku letět i několik set km.
	Orel bělohlavý Čtvrtý největší orel na světě s rozpětím až 2,5m, vyskytující se v severní Americe. Loví převážně ryby - nejvíce lososy a sledě. Na přelomu století byl téměř vyhuben a jen díky velkému úsilí ochranářů, se vrátil zpět do přírody.
	Káně harrisovo Dravec, jehož domovinou je severní i jižní Amerika. Je vynikající lovec, který dokáže ulovit i zajíce a pro jeho vysokou inteligenci a velkou dravost je stále častěji využíván v sokolnictví. V přírodě tito dravci často loví v páru, nebo i v hejnech.
	Sup krahujový Jako všichni supi se i tento řadí způsobem života k mrchožravým dravcům. Rozpětí křídel má až tři metry.Váží kolem 10 kg. Sup krahujový létá ve velkých výškách a sleduje ostatní supi zda neobjeví nějaké uhynulé zvíře. Jakmile první objeví mršinu, slétají se všichni k ní a podle určitého pravidla se na ní všichni nakrmí.
	Jestřáb lesní Je to dravec s výjimečně silnými loveckými instinkty, pro které se stal nejpoužívanějším loveckým dravcem v sokolnictví již od středověku. Vyskytuje se v hojné míře prakticky na celém našem území a to hlavně v lesních lokalitách.
	Krahujec obecný Dravec drobného vzrůstu, ale s nejodvážnějšími loveckými vlastnostmi. Velikostí s rozpětím křídel asi 70 cm připomíná poštolku, ale postavou a zbarvením jestřába.
	Káně lesní Poměrně velký dravec s rozpětím až 1,2 m, tímž se zařazuje mezi největší a nejběžnější u nás žijící dravce. Pro svou těžkopádnost a menší dravost je nevhodný pro výcvik v sokolnictví.
	Luňák hnědý U nás poměrně vzácný dravec, vyskytující se převážně v oblastech lužních lesů. Je to jeden z větších dravců s rozpětím křídel až 1,3 m. Živí se hlavně sběrem mrtvých živočichů, především rybami.
	Luňák červený Velmi vzácný dravec podobný luňáku hnědému, s rozpětím asi 1,5 m a načervenalým zabarvením. Stejně jako on se živí sběrem mrtvých živočichů, převážně rybami.
	Moták pochop U nás méně běžný dravec vyskytující se především v rybničních lokalitách.S rozpětím křídel asi 1,2 m se řadí mezi naše větší dravce. Poznáte ho podle nerovnoměrného, až motavého letu podle nějž dostal název.
	Včelojed lesní Méně běžný než káně, ale snadno s ním zaměnitelný. Živí se převážně larvami hmyzu - včel, vos aj. Nejnápadnější jeho znak je holubí hlava.
	Puštík obecný Naše běžná sova, s výrazně velkýma černýma očima. Hnízdí v dutinách stromů v klidných částech lesů i parků. S touto sovou jste se mohli setkat v pohádce "Tři oříšky pro Popelku", kde se jmenovala Rozárka.
	Kalous ušatý Je to jedna z našich nejběžnějších sov, vyskytující se převážně v lesních lokalitách, v poslední době ji často můžete spatřit v městských parcích. Nehnízdí v dutinách, jak se každý domnívá, ale vyhledává opuštěná vraní nebo stračí hnízda.
	Kalous pustovka Je to světlejší sova než kalous ušatý. Liší se od něj světlejšíma očima, kratšími oušky ovšem za letu jen těžce rozeznatelná. Její domovinou jsou severní oblasti a k nám se stahuje až na zimu. Loví převážně drobné hlodavce a ne výjimečně i za dne.
	Výreček malý Je to u nás druhá nejmenší žijící sova. Váží přibližně 6 dg a nápadně se podobá výrovi. Tato sovička se zdržuje na našem území pouze v teplém období, na zimu odlétá kuriózním způsobem do jižních zemí.
	Výr velký Je to největší sova, kterou někdy nazývají král noci, nebo noční orel. Má silnou, robustnější postavu s mohutnými pařáty. Jako všechny sovy má jemné prachové peří, které mu umožňuje tichý přepadový let.
	Sýček obecný Sýček je malá drobná sova živící se převážně hmyzem. Traduje se o něm pověra, že přináší špatnou zprávu. V dnešní době se na sporadickém výskytu podílí i stále menší možnost hnízdišť.
	Sova pálená Podle odborníků je to nejkrásnější sova Evropy, s typickým srdcovitým závojem kolem očí a krásně perleťovými zády. Je u nás považována za jednu z nejohroženějších sov.
	Sovice sněžní Je poměrně velká sova bílého zbarvení vyskytující se převážně v severních částech Evropy. V zimním období se tento druh stahuje jižněji a stává se, že ji můžete výjimečně spatřit i u nás.
	Puštík bělavý Je to u nás velmi vzácná sova většího vzrůstu, velmi podobná puštíku obecnému. Dříve se hojně vyskytovala na celém území Šumavy.
	Kulíšek nejmenší Již podle názvu se jedná o nejmenší sovu, která váží necelých 5 dkg, asi ve velikosti vrabce. Má husté jemné prachové peří, které mu umožňuje dokonalou ochranu proti chladu a proto nemusí na zimu odlétat na jih.
	Sýc rousný Malá sova s výlučně noční aktivitou. Velmi podobná sýčkovi ovšem nohy výrazně opeřeny (rousy ). Vyskytuje se převážně v severních oblastech Evropy, Alpách, u nás jen vzácně. Loví podobně jako kulíšek – drobné savce i ptáky. Hnízdí v dutinách jehličnatých lesů.
	Sovice krahujová Je to sova velikosti sovy pálené s nápadně podobným zabarvením jako u krahujce nebo jestřába. Loví převážně drobné savce a je aktivní i ve dne. Její let a způsob lovu připomíná spíše dravce. Obývá jehličnaté oblasti severních částí Evropy, u nás je poměrně vzácná.
	Krkavec velký Nepatří mezi dravce. Je to všežravec, ale hlavní potravou mu jsou mršiny. Je rozšířený po celé Evropě, Asii a Severní Ameriky. Hnízdí ve všech typech lesů i v otevřené krajině.