Zayferus pravda a lež !

 

Info: Každá organizace má povinnost ukládat účetnictví i ostatní dokumentaci k možnému nahlédnutí státních kontrolních orgánů. My samozřejmě máme k dispozici kompletní dokumentaci od roku 1996 a část dokladů i od roku 1992! V evidenci MŽP máme i tři nejstarší orli, výra, jestřába a rarohy od roku 1997-2000 pod označením Zayferus. Hrotek má nejstarší dravce až od roku 2001...

 

Zayferus byl založen v roce 1991 na živnostenský list, a to třemi nadšenými kamarády Zdeňkem Machařem, Zdeňkem Fabiánem a Jiřím Hrotkem. Vzhledem k problematickému účetnictví, kdy se starali i o záchrannou stanici, nešlo o podnikání, museli změnit živnost na Nadaci. Dne 30.9. 1993 si zaregistroval Machař ochrannou známku na název Zayferus (na živnostenský list nelze registrovat neziskovou organizaci). O ochranné známce ovšem druzí dva kamarádi nevěděli (alespoň to tvrdili).

 

Vznik Nadace Zayferus IČO: 44993226 14.10. 1992 (Originální doklad - Zřizovací listina, Novela nadace - máme je my v kanceláři). Je to samozřejmě neziskovka, která může spravovat záchrannou stanici. Zakladatel hned po zápisu postrádá jakýkoliv nárok na tuto společnost, tak to definuje zákon a kontrolním orgánem je správní rada odpovídající za chod společnosti, působící zde bez náhrady na odměnu. Ve společnosti můžou být pouze její zaměstnanci, včetně ředitele, který je taktéž pouze zaměstnanec společnosti a má pouze podpisové právo. Společnost se prezentovala mimo základních škol i u jeskyně Balcarka v Moravském krasu (foto).

 

Po třech letech trvání se vyhrotil spor mezi Hrotkem a Machařem tak, že Zdeněk Machař ze společnosti odešel. Požádali mě, Petra Svobodu, (tak jako Zdeněk Fabián i já jsem byl dlouholetý kamarád Jirky Hrotka), abych se k nim přidal. V Kuřimi jsem vybudoval velké zázemí pro dravce (Povolení - Hygienický posudek na stavbu voliér). V tomto roce 13. 11. 1996 došlo tedy ke změně ve statutu nadace Zayferus (Originální doklad - Novela Nadace). Do správní rady jsme dokázali přemluvit pouze naše rodiče (Fabiánová a Svobodová). Jirkovi se nikdo zaručit nechtěl. Opět jezdíme s našimi ukázkami a výstavou po školách. Hrotek má na starosti sjednávání programů, Fabián techniku a Svoboda účetnictví a úřední záležitosti (dodnes máme v kanceláři originální doklady i z MŽP, registrace dravců, finanční úřad atd. možnost nahlédnout i do celého účetnictví na požádání). Byl to rovnocenný vztah na kterém jsme se dohodli. V roce 1996 jsem já, Petr Svoboda, navrhl možnost prezentovat se na novém místě v Lednici. Vzhledem k tomu, že pocházím z Břeclavska a mám zde i rodinu, měl jsem blízký vztah s kastelánem Lednického zámku. Nebylo těžké se zde usadit s naší produkcí (Originální doklad - 1997 smlouva s PÚ Brno). První místo v parku jsme obsadili na louce pod skleníkem (foto). Po dvou letech působení jsme byli požádaní PÚ najít si jinou louku v parku (Originální doklad - 1999 smlouva s PÚ Brno a 2000). Našel ji Zdeněk Fabián a všichni jsme se nadšeně na tomto místě shodli. Právě zde se prezentují dravci dodnes, bohužel ne původní společností. (foto 1998-1999)

Ještě v roce 1998 se zpřísnil zákon o nadacích a tyto podmínky jsme nebyli schopni splnit, proto jsme se pokusili přeregistrovat. Bohužel jsme již nestihli termín a museli jsme nadaci dát do likvidace (Originální doklad).


8. 3. 1999 založení nové společnosti Zayferus IČO: 25558102 (Zřizovací listina, Statut, Výpis OR)

Opět nutnost správní rady, tentokrát z kamarádů J.Hrotka a to T. Drabiny, V. Šáleného, B. Straky. V tomto roce se tedy poprvé někdo zaručil i za p. Hrotka, a to hned tři lidé, kteří i po odchodu Hrotka ve spolupráci s ním pokračovali. Princip zůstává stejný jako u nadace. Zakladatelé jsou Fabián, Hrotek a Svoboda a dnem zápisu ztratí veškerý nárok k organizaci. Stanou se pouze jejími zaměstnanci s jednatelem a ředitelem v jedné osobě - Hrotkem (Originální doklad - Manažerská smlouva). Mimo jiné je v ní zákonem určeno, že ředitel nesmí v průběhu funkčního období vyvíjet jakoukoli činnost, která by poškodila tuto společnost.

V tomto období 98-99 jsme měli kolem 40ti dravců, včetně čtyř orlů. P. Svoboda pár orlů bělohlavých, orla stepního, výra velkého (Originální doklad - Registrační karta s číslem kroužku: Zayferus č.97,98.), J Hrotek orla stepního (Originální doklad - Registrační karta). Nešťastnou náhodou si jeho orel zlomil stehenní kost. Došlo i k operaci na veterinární klinice, zlomenina srostla špatně a následně po další a dlouhé době fixace orlovi noha naprosto znehybněla. Dva měsíce jsem poskytl Jirkovi zázemí a o orla se i staral, pokoušeli jsme se rehabilitovat, výsledek už ovšem nešel ovlivnit. Orel nebyl schopný stát dlouho ani na jedné noze. Velice smutná záležitost. Smutnější byla ale reakce Jirky. Věděl že orel je odkázaný na nuzný život a v této situaci mě jej nabídl ke koupi! "Prý, že mám samici, tak bych je měl do páru.....za 20 000,- se slevou!" Nikdy jsem to nechtěl nikde zveřejňovat, ale dnes po snůšce lží a překrucování pravdy na nás, jsem tak musel učinit. Samozřejmě, že uslyšíte nějaké jemu vlastní vysvětlení. O tom víme pouze my tři, tehdy ještě kamarádi. Tímto u mě těžce klesl, bral jsem jej jako vynikajícího sokolníka s citem pro dravce a on se zachoval takto. Nakonec orla humánně utratil.

Poslední rok ve společnosti nás třech, rok 2000, jsme měli neustálé spory, hlavně díky jeho kamarádům ze správní rady, kteří ač slíbili, že se nám nebudou plést do našich sporů, přesto tak činili. Vrcholem byl podzim 2000, kdy nám na schůzi předložili návrh o odchodu J. Hrotka i celé správní rady ze společnosti. Druhá možnost byla výpověď má a Zdeňka Fabiána. Už půl roku předem jsem tušil, že se chystá nějaká taková snaha a napadlo mě podívat se na ochrannou známku Zayferus. S údivem jsem zjistil, že ji vlastní Zdeněk Machař už od roku 1991. (Tehdejší výpis z internetu). Do této doby jsme nic netušili. Před inkriminovanou schůzí listopadu 2000 už na internetu byla provedena změna majitele na jméno J. Hrotek (Tehdejší výpis z internetu). Už tehdy tímto porušil Manažerskou smlouvu a vyvíjel činnost k poškození naši společnosti. Odstoupení bylo ovšem podmíněno změnou názvu, pokud by jsme to neudělali, správní rada měla moc propustit kteréhokoli zaměstnance. Samozřejmě nám šlo o naše poslání s osvětou a dravci, které se nám stalo plnohodnotnou prací a neměli jsme jinou možnost, než jim předložit nějaký nový název a se vším souhlasit. Navrhl jsem název ORESVO, protože již v Obchodním rejstříku taková společnost existovala, a proto by se mohl zápis oddálit. Hned jak podali návrh na změnu, zároveň podali návrh na zápis nové společnosti s tímto jménem Zayferus. Jejich návrh rejstřík schválil a náš návrh vrátili k dodání doplnění změn. V tuto dobu existovali vedle sebe dvě naprosto autentické společnosti, se stejným statutem i názvem. Nyní jsme ovšem museli provést zápis nového jména, měli jsme obavy z ochranné známky (kterou nám neustále vyhrožovali), tak jsem zapsali alespoň podobný název SEIFEROS. Měli jsme přeci větší morální právo 2/3 vlastnit název (seznam dravců každého člena při odchodu Hrotka od Zayferusu). Hned se zápisem nového jména jsme obdrželi od právníka p. Hrotka upozornění na porušování práv k ochranné známce. Pokud nedojde ke změně, bude podána žaloba. Tehdy jsme teprve zjišťovali skutečný stav věci. Kontaktovali jsme až děkana právnické fakulty v Brně a tehdy jsme teprve zjistili všechny naše chybné a naivní postupy. Nejdříve jsme si vůbec nemuseli měnit jméno, protože i kdyby jsme působili v podnikatelské sféře, tak pokud existuje firma řadu let a najednou se objeví ochranná známka bez dřívějšího upozornění jejího porušování, je to posuzováno jako nekalé, podvodné jednání s využitím zažitého jména ve svůj prospěch a každý soud by to vzal v potaz. Hrotek takto porušil nejen manažerskou smlouvu s původní společností, ale i samotný princip fungování neziskové organizace. Dodnes si myslí, že vlastní duševní vlastnictví jména "Zayferus". Žádné vlastnictví ale v rámci neziskové organizace a jejího zaměstnance nemůže existovat. A pokud jste nezisková organizace, vlastnit ochrannou známku ani nemůžete, protože ta se vztahuje pouze na ochranu, kde je tvořen zisk. Neziskové organizace pokrývají tu oblast života, kde humanita je nadřazena zisku a tyto organizace jsou i proto osvobozeny od daní. Veškeré příspěvky, dary a dotace musejí být použity dle zákona na provoz a činnost této organizace (nejspíš se s tímto nebude slučovat nákup již několikátého auta za miliony pro pana ředitele, pokud jejích dravci nemají ani základní důstojné čisté prostředí). Nesmějí také vykonávat žádnou podnikatelskou činnost. Neziskovky si nemohou už z podstaty konkurovat. Vše přeci musí končit u blaha všech, v tomto případě hlavně dravců a sov. To na vysvětlenou jen zkráceně. Určitě je to ale nová věc pro p. Hrotka.

Další reakce došla v podání trestního oznámení na porušování práv k ochranné známce. Prodělali jsme několik nepříjemných výslechů a nakonec státní zástupce rozhodl naprosto jasně, že v teto věci nemělo být ani zahájení trestního stíhání z důvodů výše vysvětlených. (Rozhodnutí státního zástupce).

 

Lednice

Po našem odchodu ze zámku v roce 2001, kdy nám PÚ už neprodloužil smlouvu s odůvodněním, že spolupracují již řadu let s jinou společností - Zayferus (my podali žádost pod novým jménem), s kterou už uzavřeli smlouvu. Byli jsme nuceni opustit park a dodržet podmínky odchodu stanovené v naší smlouvě. Smlouva s PÚ 2000 . Tam stálo, že po odchodu z prostoru v parku musíme dát veškeré terénní úpravy do původního stavu. Samozřejmě se udivovali co činíme, něž jsme jim předložili naše staré smlouvy vedené na naši organizaci, kde stálo, že my jsme ta původní organizace pouze se změnou názvu. Smlouva už ovšem byla podepsaná a my se ze zámecké zahrady vystěhovat museli.

Parazit s kůží chameleóna se usadil na našem místě a my hledali opět nové místo. Našli jsme si louku v Lednici naprosto odlehlou od centra města i zámku v neprostupné, jihomoravské džungli lužních lesu. S neskutečným úsilím jsme budovali i za velké pomoci obce nový areál. Výhoda byla, že nám bylo umožněno vybudovat opravdu krásný areál se všemi potřebami, které jsme v zámeckém parku mít nikdy nemohli. Nevýhodou byl sice méně otevřený prostor pro létání, ale byl to konečně areál náš. Voda, elektřina a hlavně areál situovaný tak, aby jsme měli dravce v letních vedrech ve stínu. To v parku nebylo a dodnes není, včetně tekoucí vody a elektřiny. I tyto skutečnosti byli dříve s p. Hrotkem v konfliktu. Tady jsme si ale museli získat návštěvníky náročnější a hlavně zdvořilejší cestou. Do parku mířili všichni a do bažin, jak používal p. Hrotek i v reklamě, nikdo nechtěl jít. Přesto jsme byli trnem v jeho oku a tak spustil vulgární, mediální kampaň. Vrchol byl, když v rádiu lidé slyšeli "originál Zayferus se píše se Z, kdežto sajrajt se S" (záznam). Myslím, že tohle nikde v rádiu neuslyšíte. Zajímavá reakce jedné naši návštěvnice zněla takto: "dobře, že upozorňujete na ty podvodníky, vaše ukázka byla nádherná", při vysvětlení, že právě byla na těch podvodnících, naprosto užasla, jak je to možné. Samozřejmě jsme se snažili i přes tuto "seriózní" reklamu zvát lidi k nám a mladí studenti, kteří u nás byli na výpomoc nebo praxi měli co dělat s emocemi, když je lidé automaticky obviňovali jako podvodníky. Nikdy jsme se ale nesnížili ke stejným praktikám. Pouze několikrát některému studentovi utekly nervy, to se ovšem snad dá pochopit. Čím dál více lidí nám říkalo, držte se svých morálních zásad a nevšímejte si pomluv. Lehce se to řeklo, těžko dělalo. Zveřejnili jsme na internetu alespoň část těchto skutečností. Odezva byla rychlá. Hrotek si stěžoval na Klubu sokolníků, že zveřejňujeme něco co by veřejnost neměla vědět, "vrhá to špatné světlo na sokolníky a celý Klub sokolníků". Dokonalé intriky. Místo toho, aby jemu domluvili, tak nám bylo sděleno, že vše musíme přestat prezentovat. Nechtěli jsme ustoupit a raději z klubu sokolníků vystoupili. Já teda pouze jako adept a Zdeněk jako plnohodnotný člen. Dnes už je ale několikátým rokem Zdeněk zase členem. Já nemám rozhodně tolik zkušeností jako p. Hrotek, jsem mu přesto vděčný za to, že mě k dravcům přivedl. To myslím naprosto vážně, jen už mám ty to ptáky trošku jiný. Neberu je jen jako nějakou věc, kterou můžu odložit, nebo prodat když mě nějak nevyhovuje. Vztah k dravci je pro mě již navždy, ať budu tuto profesi dělat dál, nebo nikoli. Jsou to tvorové se silnou osobností a měli by mít úctu nás všech jako velká výjimečnost v přírodě. Od toho se odvíjí i můj vztah k lidem, a proto i k p. Hrotkovi necítím žádnou zášť, pro mě je jen nějak nemocný člověk. Lituji ho jako člověka, který cestu a lásku k dravcům promrhal na svém egu a sebestřednosti.

 

Základní školy

Samozřejmě jsme na sebe naráželi i na základních školách, kde jsme působili dříve společně. Ke konfliktu docházelo neustále "my jsme originál a to jsou podvodníci" jsme slyšeli ze škol (email za ZŠ). Rušili nám již dohodnutá představení. Obrana byla stejná, PRAVDA. Byli jsme u Vás již dříve, máme i příjmový doklad z minulé akce a dokazování původu bylo neustálé. Naštěstí na školách přeci jen působí inteligentní lidé s přehledem a nadhledem a nenechali se povětšinou tak lacině zmanipulovat. Často jsme, ale slyšeli od ředitelů škol že jim p. Hrotek při konfrontaci sprostě nadával a choval se agresivně, a tak ředitel školy zrušil akci i nám. My jsme vždy když došlo k něčemu podobném řekli, ať si vyzkouší konkurenci, a pak uvidí.

Kauza dopis ZŠ Ústí nad Orlicí, Třebovská

Pravidelně jezdíme zhruba po třech letech opakovaně na konkrétní základní školy. Předběžně jsme již domluveni s řediteli škol na termínu. V Ústí nad Orlicí (jsou zde 3 školy, které už 20 let navštěvujeme) jsme byli v roce 2000 na všech školách, ještě pod starým názvem Zayferus (náš příjmový doklad z roku 2000 ze ZŠ Třebovská, Ústí nad Orlicí). Další návštěva byla již domluvena na rok 2004-5. Při telefonickém potvrzení termínu mi ředitelka sdělila, že chce ukázku s původní organizací, která u nich byla a nešlo ji vysvětlit po telefonu celou situaci. Musel jsem dojet osobně a podal ji vysvětlení, že jsme ta stejná společnost, pouze že jsme museli zrušit náš starý název Zayferus. Nedoložil jsem jí to žádným dokladem a doufal, že paní ředitelka vše dobře pochopila. Nastal ovšem problém, Hrotek dojel k ředitelce osobně také, přesvědčil ji a zmanipuloval naše vysvětlení. Dokonce ji ovlivnil natolik, aby napsala stížnost na Českomoravskou mysliveckou jednotu, pod kterou spadá i Klub sokolníků. Samozřejmě jsem nemohl tuto pomluvu nechat být a osobně jsem p. ředitelku navštívil, tentokrát se všemi doklady. Po dlouhém vysvětlování vše pochopila a omluvila se za předešlé nedorozumění, ukázku ovšem nesjednala ani s jednou společností - "prý si to máme nejdřív vyřešit mezi sebou". Nicméně další rok 2006 jsme na této škole už ukázku uskutečnili a pravidelně ji navštěvujeme dodnes (děkovný dopis z této školy z roku 2016).

To vše vzniklo pouze manipulací p. Hrotka z fakty a překrucování pravdy a dokonalým ovlivněním osob. Může to znít neuvěřitelně, nás to ale bohužel nijak extra nepřekvapilo. Jak jsem již zmínil, oba p. Hrotka známe dlouhá léta. Z části jsme si to ale způsobily i sami, díky naší lehkovážnosti a naivitě.

 

Ukázky v Lednici 2001 - nyní

V roce 2001, kdy jsme začali budovat nový areál v Lednici poblíž závodiště chrtů, byla pro nás situace s návštěvností naprosto jiná. Do zámecké zahrady chodili návštěvníci automaticky a přesvědčit kohokoliv, aby šel úplně na druhou stranu, do našeho areálu bylo složité. Samozřejmě jsme tehdy slýchali z prvních reklam konkurence, "nechoďte do bažin....", ale i daleko hůře. Během složitých 5 let se nám ale návštěvnost zvedala a neměly na to vliv ani oplzlé a vulgární reklamy od naší konkurence v Lednici. Nešlo jen o negativní reklamu, vykradené zařízení našeho areálu, chemicky vypálená tráva u našich ptáků a dokonce i jedna přírodní pohroma - záplavy v roce 2006, kdy jsme byli nuceni přikročit ke kompletní rekonstrukci areálu. Vydrželi jsme a zájem o naše ukázky je velký, jen konkurence nechápe čím to je "když nám to vůbec nelétá". Prostor je sice menší, než ten co našel v zámecké zahradě Z. Fabián, ale reakce lidí, i těch co mohli porovnat jsou z 99% tak pozitivní, že nás to neskutečně hnalo a stále žene vpřed. Navíc konkurenti dodnes nepochopili, že slušnost k lidem, pokora k přírodě, pěkné a důstojné prostředí, kde je na první pohled vidět, že nám nejde o peníze, ale o dravce, spolu s pobavením a poučením všech o našem poslání, je nadevše. Naše ukázky nejsou o tom jak jsme úžasní cvičitelé, ale jak jsou úžasní dravci. Za všechny jedna výstižná reakce jedné návštěvnice. Další spousty ohlasů naleznete na našem Facebookovém účtu.

 

Argumenty naší konkurence:

"Máme tým deseti sokolníků, Seiferos je pochybná skupinka a skládá se pouze ze tři lidí ! "

Nechci mluvit o výcviku dravce, ale o tom jak si ho získat. Proto sokolnictví je o souhře a partnerstvím mezi člověkem a dravcem. Pokud k němu přistupujete jako k věci, která když omrzí tak ji ještě využijete a zpeněžíte je naprosto proti etice sokolnictví. Mám čtyři orli a někteří mají i 20 let, ale létám s nimi pouze já. Představa, že mám 10 zaměstnanců, kteří si dravce střídavě půjčují, každý druhý rok si orel musí zvykat na nového zaměstnance - partnera - je pro mě nepředstavitelná. Tato naše filozofie v pohledu na dravce je základní rozdíl mezi oběma společnostmi v Lednici.

 

"Na reklamním materiálu mají dravce, které u nich neuvidíte"

Na starší reklamní tabuli máme lehce přehlédnutelné Karančo jižní. Měli jsme ho v kolekci v roce 2001-2005 (foto), ovšem ne jako hlavní poutač reklamy. Pro zajímavost jsme tento druh měli ještě dříve než konkurence. Pokoušíme se s nimi o hnízdění, proto v kolekci není. Bohužel tam zase pro změnu nemáme našeho největšího dravce- supa bělohlavého. Na novém materiálu už karančo není a je tam sup, také se nám letos podařil výjimečný odchov tří mláďat orla bělohlavého, a ty tam zase pro změnu nemáme :-). Snad návštěvníkům postačí aktuální, nematoucí letáček, který obdrží (na letáčku karančo nemáme jak uvádí Hrotek).

Detailnější reakce na pomluvy p. Hrotka zde

Věříme lidem, že si udělají sami obrázek a nenechají se nikým manipulovat, o pravdě, slušnosti, vkusu a citu.